24. až 26. září se uskutečnila pracovní víkendovka na nově vznikající skautské základně v Domašově. Letmý průlet akce si můžete přečíst po rozkliknutí článku.

účastníci: Tomáš, Vítek, Bořek, Georgo

průběh akce: Sraz jsem si dal s ostatními kluky 15 minut před odjezdem vlaku. K mému úžasu však všichni přišli v čas a tak jsme se v poklidu přesunuli na nástupiště. To by jsme však nebyli my kdyby se nám smůla nelepila na paty. Všechny vlaky jezdily na čas jak švýcarské hodiny, a však náš vlak, k tomu ještě rychlík, měl 15 minut zpoždění. Bohužel rychlík zklamal a do Ostravy-střed dojel s ještě větším zpožděním 30 minut. To zapříčinilo, že jsme nestihli spoj. No dobrý, pojedeme dalším. Ten jel k našemu úžasu až za necelé dvě hodiny. A to byl ještě k tomu pendolíno. 200 Kč za osobu na místenku jsme opravdu dávat nechtěli, tak jsme v Ostravě čekali nádherné 4 hodiny na obyčejný vlak. Přemohl nás hlad a tak jsme se vydali do dalekého KFC. Ani jsme nedošli do poloviny cesty a Vítek zjistil, že mu vypadla peněženka z kapsy. Na štěstí jsme ji na nádraží našli, jen o pár set korun lehčí. Ten den se již nic zajímavého nekonalo. Kluci si ještě stihli zajít podívat na osvětlenou radnici. Do Domašova jsme přijeli místo o půl 8 těsně před půlnocí. Tam nás už čekalo auto, které nás dovezlo přímo k chatě.

V sobotu jsme si opravdu mákli. Já s Bořkem jsme vstávali v 7 a šli na snídani. Vítek s Georgem měli ještě nějaké zbytky, tak ti si budíček trochu posunuli a posnídali takřka v posteli. V 8 jsme už poslušně čekali na práci venku. Pálení chrastí a obrušování dřeva byla hračka a uteklo to jako voda. V jednu hodinu jsme konečně přišli na řadu a tak jsme šli zasednou k malému stolu, kde jsme měli naservírovaný oběd. Kluci takřka bez oddechu šli znovu pracovat ven. Já jsem je po malém šlofíku následoval. Odpolední práce byla již fyzicky nářočnější. Tu jsme taky úspěšně absolvovali a v 18:20 jsme to zabalili. Večer jsme se chtěli podívat na zdejší přírodní horolezeckou stěnu. Byli jsme však vyvedeni z omylu. Samotná cesta by nám trvala půl dne a tak jsme se šli projít jen do nedalekého lomu. Zrovna jak jsme byli kousek od něho, tak začalo poprchávat. Nikoho jsem nepřesvědčil a vrátil jsem se na chatu sám. Kluci ještě pokračovali na výstup nad lom. Po návratu mi tvrdili, že jsou suší. To jim nebaštím. Ani já jsem to před deštěm nestihl zpět a byl mokrý :-). Zbytek večera se nesl v hazardím stylu. Zahráli jsme pár partiček karet a jedny kostky. Unavení a ospalí jsme se vydali na kutě.

Na neděli jsme si nastavili opravdu tvrdý brzký budíček. Už po páté hodině jsem kluky tahal z postele. "Určitě se prospíme ve vlaku", jsem je předcházející den chlácholil. Cestou na nádraží jsme se zimou probrali a ve vlaku nám zase sauna v podobě dobrých 30 stupňů nedovolila zamhouřit oko. V Olomouci kluci využili menší prodlevu mezi spoji a zašli se podívat na orloj. Nakonec to tak tak stihli vrátit se zpět. Cestou z Ostravy jsem si z nich ještě trochu vystřelil. Jelikož všichni seděli na vedlejší sedačce přes uličku, dal jsem průvodčímu svůj měsíčník po Ostravě. Průvodčí se otočil na kluky s optáním, kde mají oni jízdenku. Dlouho jsem však zaskočené kluky nemučil a předal jsem průvodčímu hromadnou jízdenku. Domů jsme se vrátili hezky včas. Všem účastníkům určitě tato akce zůstane dlouho vryta v paměti.

sepsal Tomáš